Pohádka o tom, jak bohabojný mnich do pekla přišel - 6. část

4. července 2016 v 18:19 | Fanda :-) Tylšar |  Veršované pohádky
XLVI

A dál už to všichni znáte.
Svatá voda čerta kropí.
Však si jistě vzpomínáte,
pod kapkami ihned tropí
ryk, čmoud a pekelný puch
síry naplňuje vzduch.
V plamenech a blescích mizí,
všechno, co je tady cizí.
Zbrojnoši i čertice,
za zvuků pekelné bouře,
mění se v oblaka kouře.
Zbyla prázdná světnice.
A v ní duše nevinná
Pravoslava usíná…


XLVII

Den a noc prospal Pravoslav,
vše bylo jak těžký sen.
Byl však v pohodě a zdráv,
sám se sebou spokojen…
To Mefistofa hůř se měla,
popálená byla celá.
V šoku stále blábolila,
s horečkami zápolila.
Dva týdny, to není málo,
než čertice přišla k sobě,
ale ani výhledově
nic příjemného nečekalo,
podle pekla řádu na ni,
komise se nad ní sklání…


XLVIII

"Velký problém máte,"
praví jeden z komise.
"Nemyslím, že uděláte
zkoušku do půl měsíce!
První pokus, žádná sláva,
nevyšel vám, to se stává.
Druhý pokus, snaha byla,
ale skutek utek, milá.
Víte, co to znamená?
Všechna kouzla, co jste znala,
už jste téměř vyčerpala.
Jen ve zvíře proměna
vás už může zachránit,
tu šlamastiku napravit.


IL

Vždyť už patnáctého září
zkoušek období má konec.
Jen dva týdny v kalendáři,
a pak šlus, zazvoní zvonec.
Máte už jen pokus jeden,
aby Pravoslav byl sveden
a vy vítězem se stala,
peklu jeho duši dala.
Jen s možnostmi, které máte,
geniální byste byla,
kdybyste ho porazila,
a když ne, tak ostrouháte.
Je to jistě velká škoda,
že vás vyřadila voda.


L

Je nám líto vaší píle,
vaše práce se líbila.
Dobrý nápad, dílčí cíle,
na mnicha však nestačila.
Peklo je peklo a ne povidla!
Máme svoje pravidla,
která nutno vážně brát.
Výjimku z nich nelze dát.
Následky si musíš nésti!"
Takhle to ten rarach podal
a nakonec ještě dodal:
"Přejeme ti hodně štěstí…"
Mefistofa zoufalá
dlouho v koutě plakala…


LI

Ať přemýšlela, jak přemýšlela,
drahá byla každá rada.
Jenom prázdno v mysli měla,
hlavinku nic nenapadá.
Čím více se termín blíží,
tím více ji úkol tíží.
Vypadá to pořád stejně,
bez nápadu, beznadějně.
I řekla si: Nu což, půjdu
ještě na pár dní na svět.
Než se tady strachem chvět,
užívat si slunce budu.
Ať pak můžu v kanceláři
vzpomínat, jak zlatem září…


LII

Proměnila se v černé kotě,
s Pravoslavem být si přála.
Protáhla se plaňkou v plotě
a slabounce zamňoukala…
"Copak tu chceš, maličká?
Ty jsi krásná kočička."
Pravoslav ji dovnitř vzal,
tiše si s ní povídal:
"Vždyť jsi celá vystrašená
a určitě máš hlad.
Venku je jen chlad
a mokrá tráva orosená.
Pojď a buď můj host,
jen tak, pro radost."


LIII

Pravoslav ji krmil, hladil,
dokonce si s ní i hrál.
Vyprávěl jí vše, co zažil
a co ještě plánoval…
Hodně příjemné to bylo,
čertici to překvapilo.
V pekle totiž místo není
pro takové zacházení.
Bylo to jak krásný sen.
Jako v ráji se tu měla
a najednou, aniž chtěla,
nadešel poslední den.
Nemohla další čas ztratit,
musela se domů vrátit…


LIV

Smutně se na mnicha podívala
kočičíma očima.
Zůstat déle by si přála,
peklo však zájem o ni má…
Pohladil ji po kožiše
a slova zašeptal tiše:
"Co ti, moje malá, chybí?
Pohled tvůj se mi nelíbí."
"Ty mi budeš chybět mnichu,"
Mefistofa promluvila,
v čertici se proměnila
a nebylo jí do smíchu.
"Zas ty?" Povzdechl si tence
a už sahá po kropence…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama