Pohádka o tom, jak bohabojný mnich do pekla přišel - 5. část

4. července 2016 v 18:24 | Fanda :-) Tylšar |  Veršované pohádky
XXXVII

Týden na to, o půlnoci,
Mefistofa je tu zase.
Coby posel Boží moci
z Vatikánu a jak zdá se,
dneska v míru nepřichází.
Zbrojnoši ji doprovází.
A hned pokyn dostali,
aby mnicha spoutali…
Nevěřícně kouká na ně.
Proč takové násilí?
Odpověď zná za chvíli
ze slov, co zní odhodlaně:
"Ty jsi tedy tomu dal,
papeže jsi rozhněval.


XXXVIII

Jsi pro něj vůdce povstání,
ten nejhorší v této chvíli.
Františkáni prohnaní
obratem se omluvili.
Dopis otci napsali
a tebe v tom nechali.
Prý ty jsi je k tomu svedl,
celou provokaci vedl.
Přišel jsi k nim, sotva vstali,
hučels do nich od rána
svoje slova prolhaná,
až nakonec podepsali.
Papež omluvy si cení,
pro tebe však milost není…"


XXXIX

Pravoslav jen hořekuje:
"Vždyť to obráceně bylo,
zcela jiná pravda tu je,
to františkánů bylo dílo."
A co milý posel na to?
"Hodně špatně vypadá to.
Františkánů padesát
bude proti tobě stát.
Ty jsi sám a tvoje slovo
je proti nim hodně málo,
aby aspoň nahlodalo
rozhodnutí papežovo.
Přespíme a zítra k ránu
vyrazíme k Vatikánu.


XL

Tam papež jistě odsvětí tě
a pro tvou vzpouru soudu vydá.
Máš-li štěstí, pověsí tě.
A když se spolek s ďáblem přidá,
nařčení a velezrada
to přísnější trest si žádá.
Takže spíš tě budou čtvrtit,
lámat v kole, údy drtit.
Víš, papež nemá Čechy rád.
Za Husa, co mnohé svedl,
za Žižku, co války vedl,
oba chtěli jiný řád.
Jako ty, můj synu milý,
proti němu vyrazili."


XLI

Byla to rána strašlivá,
Pravoslava moc to vzalo.
Nechápal, co prožívá.
Bože, co se tady stalo?
Vystrašený, zmatený,
pevně svázán řemeny,
netušil, jak k tomu přišel,
Mefistofy slova slyšel:
"Ani čert mu nepomůže
z téhle bryndy zpátky.
Na mě je mnich krátký,
peklo už se těšit může.
Ráno ho na vůz naložíme
a na cestu vyrazíme."


XLII

Když už všichni spali v noci,
Mefistofa budí mnicha.
Říká: "Přišla jsem pomoci."
Z hlasu jí zní pýcha.
V podobě čertovské byla,
Pravoslava vyděsila.
Už se vidí v pekla bráně,
jenom šeptá odevzdaně:
"Tak to jste si pospíšili.
Asi se to čekat dalo
po tom, co se tady stalo.
Co nabízíš v této chvíli?"
"Jestliže jen budeš chtít,
spokojeně můžeš žít


XLIII

na ostrově plném krásy,
jenom sobě pro radost.
Prožiješ tam šťastné časy,
budeš pekla vzácný host.
K tomu stačí jenom málo,
aby se to všechno stalo.
Vlastní krví, podpisem
pod pekelným úpisem
potvrdí tvé písmo rudé,
že se Boha zříkáš zcela,
po tvé smrti duše celá
peklu patřit bude."
Pravoslav měl šanci chudou,
ptá se, zda i ženy budou…


XLIV

"Ženy, víno, budeš mít
všechno, o čem tajně sníš.
Všechno, co jen budeš chtít,
jen to tady podepiš!"
Nabídka to hezká byla,
Pravoslava překvapila.
A tak řekl: "Skládám zbraně,
za své hříchy splatím daně.
Rozvaž mi mé ruce obě,
ať to už za sebou máme,
ať své dluhy vyrovnáme,
ať jsem rychle na ostrově."
Naříznul prst, pero vzal,
aby úpis podepsal.


XLV

Pera hrot svou krví smočil,
nad smlouvou se naklonil.
Než však k podpisu přikročil,
kousek víry, který zbyl
problesknul mu náhle v hlavě,
že k čemu se chystá právě
vůbec jeho vůle není,
Boží rozhodnutí mění.
Na to nemá žádné právo,
nezradí přec svoji víru
pro ničemnou pekla sílu.
Pod kutnu on sahá vpravo
pro zlacenou, pro kropenku,
už ji drží, už je venku…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama