Duben 2016

Pozvánka

30. dubna 2016 v 8:08 | Fanda :-) Tylšar |  Verše z počátků


=== Pozvánka ===
Filipojakubská noc

Umíš létat, vlastníš koště?
Pak je to tvůj čas…
Řeknu ti to jasně, prostě,
poleť mezi nás…

Nemusíš být jako růže,
v šatech špatně létá se…
Každá na tu slavnost může,
nezáleží na kráse…

Volné vlasy, šatů cáry,
bradavice, křivé nohy…
To vše vynahradí čáry,
ke kterým musíš mít vlohy…

Vem si klobouk, kočku, hůlku,
náladu jen skvělou,
na lektvary muchomůrku,
mouchu raděj celou…

Zameteme zbytky zimy,
zapálíme hranici…
Shoří zbytky sněhu, rýmy,
úsměv bude na líci…

U ohně si zakřepčíme,
má to neskutečnou moc…
Pak se spolu proletíme,
prožijeme krásnou noc…

Neváhej a bal už přeci,
nezmeškej to dění…
Nedávej si víc než deci,
ať jsi včas na zahájení…

Chyběla by si nám moc,
od večera do svítání…
Na Filipojakubskou noc,
přijmi naše pozvání…

Pravda

29. dubna 2016 v 8:05 | Fanda :-) Tylšar |  Verše

Pravda
=====

Pravda je chudobka, co má sedm krás…
I v plevelu stále kvete,
na podzim, z jara ba i v létě,
nádherná, silná, div se světe…
Kousíček pravdy je v každém z nás…

Že pravda vítězí, zástava hlásá…
Však těžké jsou to boje,
pod palbou zloby, špíny, hnoje,
útočí na ni nerovné roje…
Ve stínu pomluv, temná je spása…

Každý má jen tu svou - pravdy se množí…
Kdo nemá celou, tak aspoň polo,
možná s ní vyhraje nejedno kolo,
není však pro něho vítězů molo…
V cíli nás rozsoudí až pravda Boží…

Bouřka

28. dubna 2016 v 19:21 | Fanda :-) Tylšar |  Verše z počátků
Bouřka
=====

Nebeský pastýř zahání beránky,
co mu síly stačí, fouká…
Rádio hlásí, že budou přeháňky,
na obzoru bouře kouká…

Její těžké černé mraky
nesou vodu potají…
Protrhly s jejich vaky,
kapky na zem padají…

Dva mraky se hodně mračí,
slabou vůli mají…
Ukrývají sílu dračí,
do hádky se snadno dají…

Vrhají na sebe blesky,
další do sporu se vloží…
Slyšíš jejich silné třesky,
prostě dopuštění boží…

Ohně sviští oblohou,
hledají si pevný cíl…
Pomoci si nemohou,
vypouštějí hněv, co zbyl…

Nekonečné proudy vody
žene vítr do stínu…
Kreslí obraz nepohody
na promoklou krajinu…

Smáčí města, tramvaje,
zahrady i luční kvítí…
Nebuď smutná, pravda je,
i za mraky slunce svítí…

Pár řádků

27. dubna 2016 v 7:40 | Fanda :-) Tylsar |  Verše z počátků
Pár řádků
=======
Posílám Ti řádků pár,
radost Tvoji tuše…
S poznámkou, jako malý dar,
"DO VLASTNÍ DUŠE"…
Posílám něžné pohlazení,
pár slůvek pro přítele jen…
Pro něžné ranní probuzení,
pro pohodový den…
Posílám vůni čerstvé kávy,
či čaje, tak jak se Ti hodí…
Snídani na ubruse z trávy,
po které v noci víly chodí…
Posílám krajíc chleba s medem
a kytici lučních květů…
Jsou jak ze zahrady Eden,
vždyť vůně květů patří k létu…
Posílám úsměv milý,
úsměvů není nikdy dost…
Pro správný směr k Tvému cíli,
pro štěstí, lásku, pro radost…
Posílám Ti, co poslat dá se,
vše, o čem už dlouho sníš…
Žij jen ve štěstí a kráse,
určitě si to zasloužíš…

Apríl

26. dubna 2016 v 8:20 | Fanda :-) Tylšar |  Verše z počátků
Apríl
====

Na obloze boje svádí
sluníčko a temné nebe…
Slunce zemi teplem hladí,
když prohrává, tak i zebe…

Nemusíš však ztrácet víru,
i když občas zasněží…
Sluníčko má velkou sílu
a nakonec zvítězí…

Slunce nikdy nelení,
jen tak pro nic nad obzorem…
Pokryje kraj zelení
s pestrým květinovým vzorem…

Je to vidět z velké výšky,
na poli u lesíčka…
Září žluté pampelišky,
jako malá sluníčka…

Mezi nimi sedmikrásky
a kopečky fialek
lákají nás na vycházky
na blízko i do dálek…

V stínu lesa sasanky,
ptají se na žlutý klíč…
To jsou ale hádanky,
mysleli snad petrklíč?
Tak ten roste na okraji,
vstup do lesa jistí…
Jen jehnědy nad ním vlají
na větvích bez listí…

Však pupeny se nalévají,
první lístky hladí vánek…
Svěží jarní zeleň mají,
brzy skončí jejich spánek…

I na zahrádkách květiny
barev víc než duha mají…
Kouzlem jarní hodiny,
stále další rozkvétají…

Narcisky žluté i bílé,
tulipánů paleta,
hyacinty roztomilé
nevydrží do léta…

Ladoňky s barvou nebe,
modřence ji tmavší mají…
Rostou hezky vedle sebe
a nikdy se nehádají…

Žluté orseje se krčí,
září ze všech nejvíce…
Nad nimi bez kapek prší,
zlatým deštěm, zlatice…

Tak až bude apríl zas,
a počasí zkažené…
Netrap se a vzpomeň krás,
máj ho jistě zažene…

Závorářská

25. dubna 2016 v 7:23 | Fanda :-) Tylšar |  Verše

Závorářská
=========

Na květu muškátu hoduje motýl
a nevadí mu blízká kolej,
nad kterou nenajdeš hyzdící trolej.
Tak jako v čase, když stroj páru zkrotil.

Dřevěná závora zastavila čas
a přísná klika tě nepustí dál.
Nepustí nikoho z nás ani z vás.
Můžeš být bohatý, můžeš být král.

Strážník svůj přejezd bezpečně střeží.
Můžeš ho prosit, můžeš mu nadávat.
Tuhle tu bitvu vyhraješ stěží.
Dobře zná předpis, jak přejezd ovládat.

A dokud nevidí koncový znak…
Přes toto pravidlo nejede vlak!

Slivovice

24. dubna 2016 v 8:41 | Fanda :-) Tylšar |  Verše z počátků
Slivovice
=======

Víš, co je to kadlátka?
Odpoví ti každý hravě,
když se zeptáš na Moravě,
tam to ví i telátka…

Říkáš, že jsi z Pyšel?
Napovím ti ještě více,
dělá se z ní slivovice,
o té jsi snad slyšel…

Dvě štamprle před půlnocí,
kdopak by to řek,
nejskvělejší lék ,
na splíny i na nemoci…

Ale pozor na ni!
V malém velmi dobrá zpruha,
ve větším už špatný sluha,
ve velkém jed, co tě zraní…

Hezky se to vypráví
o daru jménem slivovice,
když nám vládne prohibice,
tož (ze spíže) NA ZDRAVÍ!

PS: Sazenice švestky dovezl do českých zemí Karel IV. z Francie.
K tomuto původu se vztahuje moravský nářeční název "kadlátky" nebo "karlátka" (zdroj - Wikipedie).

Básnička byla napsána v období tkzv. "lihové aféry",
kdy byl do časně zakázaný prodej alkholických nápojů vyššího procentuálního obsahu.

Nádraží

23. dubna 2016 v 9:33 | Fanda :-) Tylsar |  Verše z počátků
Nádraží
======

V odlescích kolejí je celý svět
schovaný pod koly s křídly…
U pražce vyrůstá nádherný květ
a pod peronem myška bydlí…

Trolej je místem holubích setkání,
včely se slétají k truhlíkům s muškáty…
Na střeše vrabců hejno se prohání,
k cestám Tě lákají barevné plakáty…

Jízdní řád přesnost Ti na trati slibuje,
pokladní říká: "Bez lístku nesvezem"…
Výpravčí klikou závory stahuje,
všechno tu voní dálkou a železem…

Návěstidlo pokyn dává
k jízdě nebo zastavení…
Ramenem na vlaky mává
a pak oddává se snění…

Výhybky občas jen líně se otočí,
svoji práci dobře znají…
Ze schůdků mává veselý průvodčí,
než na cestu se vozy dají…

Vlaky jen na chvíli pouhou
zastavit se tady smějí…
Přeruší svou cestu dlouhou
a zase dál uhánějí…

Nádraží bývá kulisou loučení,
smutek a slzy do očí nahání…
Vlaky je v naději na návrat promění,
loučení vystřídá radostné shledání…

O lásce

22. dubna 2016 v 8:33 | Fanda :-) Tylšar |  Verše z počátků
O lásce
=======

Je snadné říci MÁM TĚ RÁD,
a chtěl bych být jen s Tebou…
Ta slova však mohou lhát,
pak jako ledy zebou…

Je lehké říci MILUJI TĚ,
a vést řeči plamenné…
Lži přetrhnou se jako nitě,
i kdyby byly z kamene…

Však pravé lásky světlo,
jak drahokamy září…
Neuhasí ho temné peklo,
nemoci ani stáří…

Překoná časy odloučení,
odpustí Ti Tvé chyby…
Tvůj smích na úsměvy změní
a nezná žádné kdyby…

Je mírná, něžná laskavá,
věrná a věří Tobě…
Stále Ti sílu dodává,
v dobré i ve zlé době…

Mít tento velký poklad ryzí,
je jednoduché a prosté…
Hrubým slovem vždy kousek zmizí,
něžným jak z vody roste…

Proto si svou lásku chraň,
ať vzkvétá jako růže…
miluj ji a nepřestaň,
vždyť kouzelná být může…

Pro Tebe

21. dubna 2016 v 7:43 | Fanda :-) Tylšar |  Verše z počátků
Pro Tebe
==========

Tři rudé růže v celofánu,
koupil jsem je potají…
se srdíčkem, v modrém džbánu,
nedočkavě čekají…

Vedle džbánu dárek leží,
převázaný mašličkou…
Co se děje, o co běží?
Na co dárek s kytičkou?

Obojí jsem koupil z lásky,
pro tu, co mi radost dává…
Chodí se mnou na procházky
a je smutná, když mi mává…

Pro tu, co mě něžně hladí,
poznám vůni její kůže…
Polibky mě stále svádí
a dělá ze mě muže…

Pro tu, co mi srdce dala,
duši svou i krásné tělo…
Aniž by si něco vzala,
k lepšímu to vždycky spělo…

Pro tu, se kterou bych šel
do pekla i do nebe…
Pro tu, co jsem vždycky chtěl,
lásko moje - pro Tebe…

Kytička fialek

20. dubna 2016 v 8:45 | Fanda :-) Tylšar |  Verše

Kytička fialek
==========

Chtěl bych Ti věnovat fialek kytičku.
Že nemáš svátek? Nevadí…
Vyrostla do krásy, na jarním sluníčku,
tam na paloučku v podhradí…

Jsou od srdce, jen pro radost,
není to o jejich ceně…
Důvodů je vždycky dost,
pro kytku danou ženě…

Fotografie

19. dubna 2016 v 7:44 | Fanda :-) Tylšar |  Verše

Fotografie
========

Sbalím tě, lásko, do malé krabičky.
Pevně tě spoutá fotonů síla…
Slyš moji vůli. Chci, abys byla
nablízku nyní, zítra i navždycky.

Pohnu jen prstem, jak hůlkou víla.
Staneš se mízou plastové kartičky…
Jsou v ní už mnohé dívky i babičky.
Pro tebe malá komůrka zbyla.

Domů tě přinesu, vytáhnu z kapsičky.
V trezoru oken bude tvá vila…
Jedničky, nuly, černá a bílá.
Vzbudí tě příkaz šedivé myšičky.

Pixelů mámení proudem ožije,
vznikne tvůj obraz - fotografie.


Pohádka o jaru

18. dubna 2016 v 6:59 | Fanda :-) Tylšar |  Verše z počátků
Pohádka o jaru
============
(nejen pro děti)

V postýlce už polštář čeká,
dávno ztichly rolničky…
Za okny je temná řeka,
a v ní plují hvězdičky…

Spí už ptáčci ve větvích,
spánkem vrní koťátka…
Neuslyšíš hluk a smích,
jen večerem zní pohádka…

I myšky šly dávno spát,
jen já beru kytaru…
U postýlky chci ti hrát,
tu pohádku o jaru…

Král Jaroslav se na trůn vrací,
a starostí má plnou hlavu…
Trpaslíci těžkou prací
tahají ze země trávu…

Ráno zase vyšší bude,
kousek blíže ke sluníčku…
Mezi trsy místo zbude
i pro jarní kytičku…

První, druhou, deset kytek,
to chce tedy hodně síly…
Barvičky jim míchá skřítek,
vůni rozdávají víly…
A kouzelný dědeček
skřítka s vílou dohoní…
Každý malý kvíteček
včelkám medem naplní…

Noc utká stínů pavučinku,
překrásné sny chce všem dát…
Vklouznou i k tobě pod peřinku
a budou se ti dneska zdát…

I pohádka svůj konec má,
zde končí její velká moc…
Začíná doba kouzelná,
zavři už oči, DOBROU NOC!

Múza

17. dubna 2016 v 8:22 | Fanda :-) Tylšar |  Verše
Múza
====

Cestou z lesa potkal jsem múzu…
Tančila mezi lučními zvonky,
v rytmu se klaněly, ohnuly stonky…
I rosa se vzrušením chvěla,
v té chvíli snad cokoli směla…
Krásná jak obraz od Picassa,
já vzýval v duchu Boha, ďasa…
Však v duši jsem zabíjel hrůzu…

Ta chvíle jak z hororu byla…
Bál jsem se o ni, že se ztratí,
přemožen tichem, dech se krátí…
Nohy i ruce, jazyk z kamene,
neschopen věty, slova, písmene…
Já pod jilmem zpocený stál,
jen v jeho listech vítr si hrál…
Ona však mě políbila…

Když múza políbí básníka…
Ten pocit slovy popsat se nedá,
celičký život vedle něj sedá…
Dává mu sílu, dává mu křídla,
žádná jiná mu víc nenabídla…
Za slunce, za tmy, stále je s ní,
je jeho první i poslední…
S ní rodí se i zaniká…

O ženách

16. dubna 2016 v 9:55 | Fanda :-) Tylšar |  Verše z počátků
O ženách
=======

Bůh stvořil dílo krásné,
co v světě obdoby nemá…
Nejedno mužské oko žasne,
to dílo nazval žena…

Dnes už žen davy jsou,
a každá z nich je jiná…
Každá z nich krásou svou
to dílo připomíná…

Jedna má oči jak safíry,
druhá vlasy jak eben…
Však nekoukej jen na míry,
svým srdcem buď veden…

Jedna má hlas medový,
jiná zas hebkou kůži…
Hlas srdce ti napoví,
které dát rudou růži…

Však jen jedna bývá nej,
tu Bůh stvořil pro tebe…
Jí celou svou lásku dej,
ta přivede tě do nebe…

Jen jedna je ta pravá,
tu zvolil sis za paní…
Je to ta, co dříve vstává,
abys měl včas snídani…

Je to ta co pere, vaří
a žehlí tvé košile…
Jen s ní se ti dobře daří,
s ní jsi vždy včas u cíle…

Je to ta co tělo, duši,
jenom tobě s láskou dává…
Říkej jí, že jí to sluší,
že voní jak čerstvá káva…

Verše čti jí při lucerně,
když večer s tebou usíná…
Miluj ji něžně a věrně,
ať ví, že je jediná…

Nejhezčí

15. dubna 2016 v 8:17 | Fanda :-) Tylšar |  Verše z počátků
Nejhezčí
=======

Jsi nádherná, jak letní nebe,
jaké jenom u nás bývá…
Tisíce krás vedle sebe
tělo pod oděvem skrývá…

Když zasním se a zavřu oči,
přemýšlím o těla slasti…
Mé myšlenky se rychle stočí
k nejsvůdnější jeho části…

Jsou to Tvoje vlasy plavé?
Vlasy lesní víly…
Nebo modré oči hravé?
Co mě stokrát okouzlily…

Je to snad Tvoje postava?
Šíře prsou, útlost pasu…
Do transu mě dostává
pomyšlení na Tvou krásu…

Jsi dokonalost ženy sama,
nejkrásnější z lidí…
Však to nejhezčí (mezi náma)
jenom srdce vidí…

Večerní malování

14. dubna 2016 v 8:01 | Fanda :-) Tylšar |  Verše z počátků
Večerní malování
==============

Umělec soumrak uchopil paletu
a s barvami si začal hrát…
Na mráčky tančící v nebeském baletu,
svůj obraz večerní započal malovat…

Ze žluté vytvořil souvislý pás,
pak rudou barvu na nebe přidal…
Vítr ji rozfoukal, upravil jas,
vytvořil mohutný plamenů příval…

Své dílo prohlédnul, v zrcadle rybníka,
od jihu na sever, úplně celé…
Dotmavil stíny, čas rychle utíká,
a je to hotové, bez chyby, skvělé…
---------------------------------------------

Pak ale chybu udělal nešika,
plechovka plná barvy se vylila…
Všude se roztéká, obraz už zaniká,
zemi i nebe nám načerno zbarvila…

Naštěstí trocha žluté a zlaté
v paletě malíři zbyla…
Oválný měsíc, hvězdy cípaté
na temném plátně nám vykouzlila…
-----------------------------------------------

Tak nesmutni už po té kráse,
vždyť smutku je víc než dost…
Zítra namaluje zase,
večerní obraz pro radost…

Pampeliška

13. dubna 2016 v 8:52 | Fanda :-) Tylšar |  Verše z počátků
Pampeliška
=========

Louka se změnila v zelené nebe,
po kterém pluje milion hvězdiček…
Září tu v trsech, hned vedle sebe,
pod jedním najdeš zaječí pelíšek…

Ač není noc, každá z nich svítí
v zelené záplavě, jak malá sluníčka…
Jak ryzí zlato všechny se třpytí,
kde se tu vzala tahleta kytička?

Vědci jí říkají lékařská smetánka,
protože mnohé neduhy léčí…
Zahradník kleje, že je to sebranka,
když nad záhony klečí…

Včely i čmeláci rádi ji mají,
sotva ji uvidí, přiletí hned…
sladký pyl dychtivě sosáky sají,
zas bude čerstvý, slaďoučký med…

Čas všechny květy promění v chmýří,
vítr je vynese do velké výšky…
Legie padáčků do světa míří,
za rok z nich budou zas pampelišky…

Jarní

12. dubna 2016 v 8:13 | Fanda :-) Tylšar |  Verše z počátků
Jarní
====

Jarní slunce je jako sen,
který bych každý večer chtěl…
Ze země láká květy ven
pro radost motýlů a včel…

I ženy se hezčí zdají,
je to čas manekýnek…
Z kabátů se převlékají
do pestrých šatů, do sukýnek…

Nádherné nohy, štíhlý pas,
či plná ňadra, kypré boky…
Každá má v sobě tisíc krás
a nesníží je ani roky…

Rád sleduji to jarní dění,
každá žena je jako květ…
Probouzí ve mně něžné chvění
a hned je příjemnější svět…

Tak neskrývej své krásy tvář,
vždyť smyslná je a pravá…
Měj ve vlasech i v očích zář,
co ženám jen jaro dává…

Verše z počátků

12. dubna 2016 v 8:11 | Fanda :-) Tylšar |  Verše z počátků
Hezký den, milí čtenáři!

V této rubrice budu postupně zveřejňovat verše z mých počátků tvorby, které se vyznačovaly jednoduchostí a opakovanou šablonovou strukturou. Já osobně je nazývám poezií trojtečkového období, pro jejich typická zakončení třemi tečkami...
Jejich cílem byla radost přátel na sociální síti, pro ktré jsem je začínal psát. Přestože se nejedná o žádnou velkou poezii, měly ve své době a mají i dnes mnoho příznivců, kterým se líbí. A pro mne znamenaly zahájení mé literární kariéry.

Fanda :-) Jahodový básník
=================================